Santavana

Benzin v Malajsii vyjde na cca 9Kc/l, tak jsme se rozhodli pujcit si motorku a prozkoumat okoli. V pujcovne meli jenom skutry, tak jsme jeden vzali (125ccm), jako cil si urcili Tip of Borneo, coz je nejsevernejsi misto naseho velkeho ostrova, a smele vyrazili za dobrodruzstvim. Na jizdu vlevo jsme si zvykli celkem rychle, silnice jsou v Sabahu asi na stejne urovni jako v CR, omezeni rychlosti je jen vyjimecne (v obci neni standardne omezena rychlost), pouze znaceni a ukazatele jsou dost slabe. Kdyz vyrazite ve dvou na mestskem skuru na cestu dlouhou skoro 200km, muze vas po kratke dobe zacit pekne bolet zadek. Muze se pak stat, ze zacnete hledat misto, kde se protahnout.

Odbocili jsme z hlavni cesty na vedlejsku, u ktere stala cedule "Santavana Forest Hermitage". Nevedouc co znamena Santavana nebo Hermitage (libilo se nam, ze to neco je v lese) jsme odbocili na vedlejsku horsi kvality. Kdyz uz to po nejake dobe vypadalo, ze cesta konci, natrefili jsme na domorodce, kteri neumeli anglicky, a snazili se z nich ziskat informaci, kde vlastne jsme. Oni nam namisto rady ukazali na siroky betonovy chodnik hooodne prudce do kopce, ze mame pokracovat tamtudy. Tak jo. Museli jsme jet na jednicku a v predklonu, abychom se neprevratili dozadu. Skutr rval jako sileny a tahnul nas stale vys. Cesta koncila u nekolika velkych a na pohled docela novych budov s cinskymi napisy. Pripadali jsme si na nasem urvanem stroji jako nevitani vetrelci a cekali jsme kdy nas nekdo vyhodi. Namisto toho prisla Gina. Kdyz se neplanovane objevite ve spravny okamzik v cinskem budhistickem klastere, muze se vam stat, ze dostanete nabidku k prohlidce. U takove prohlidky nejen uvidite, ale taky se dozvite spoustu zajimavych veci. Potkate take spoustu usmevavych lidi a diky nim si prestanete pripadat jako nevitani hoste. Kdyz mate trochu stesti, dostanete svoleni zustat a videt skutecny zivot v klastere. My jsme meli stesti temer neuveritelne. Ten den byl zrovna uplnek a cas kazdorocniho Mooncake festivalu (Festival mesicniho kolacku - povypravime doma). Vecer prijelo mnoho lidi z vesnice, ale take hoste z cele Malajsie. Mnoho jidla, caje a veseli. Stravili jsme v klastere celou noc a cast dalsiho dne. Zucastnili jsme se spolecneho jidla i ranni meditace. Meli jsme moznost povypravet si s mnichy. Cajovy mistr nas pozval na caj, kde jsme se mimo jine dozvedeli, ze teprve po 18ti letech spravneho skladovani pousti cerny cinsky caj ty spravne mineraly a ma tu pravou chut (udelal pro nas caj rocnik 1990). Jak prohlasila Gina, byli jsme tam tak trochu celebrity (o hlavu vetsi a celkove dost vyrazni.) Dozvedeli jsme se, ze turisti jsou v klastere pomerne vyjimecni a my jsme byli prvni cizi par, ktery tam zabloudil. Bylo to nadhernych temer 24hodin, ktere se stejne nedaji prevypravet.
Na fotky ted nemame dost rychle pripojeni. Zitra odlitame do jine casti Malajsie, tak az bude moznost, tak vam je sem soupnem :)