Wellington a Abel Tasman National Park

Ahoj vsichni! Dalsi paradni tyden je za nami a my si uzivame posledni dny na Zelandu pred odletem do Australie. Uff, je to drina - tolik uzasnych mist a tak malo casu (a financi..). Pomalu, ale jiste se z nas stavaji mistri v priprave mistniho nejlevnejsiho jidla (ano, ctete spravne) - hoveziho steaku na grilu :-)

Dneska nam po trech tydnech uz od rana cely den prsi, ale nam to zas tak neva, aspon muzem psat blog a odpocivat. Odpoledne jsme prejeli z Motuaky po zapadnim pobrezi do Greymouthu. Zitra se tu porozhlidnem po okoli a dale chceme pokracovat smerem na vychod do Arthurs Pass National Parku. Minuly tyden jsme stihli "pouze" Wellington, prejezd na jizni ostrov a narodni park Abel Tasman. Takze tady par nasich postrehu:

Wellington
Hlavni mesto NZ a posledni misto na severnim ostrove, ktere jsme navstivili. Najdete tu asi vsechno, co v kazdem jine metropoli, ale protoze Wellington je z jedne strany obklopen morem a z druhe horami, siiiilene tu fouka. (Proto ty cepice na fotkach). I holubi v ulicich maji pri poryvu vetru problem udrzet spravny smer letu :-)

Ve Wellingtonu jsme stravili dva dny, stihli projit mesto, udelat par malych nakupu, zajit si na pivko a navstivit muzeum Te Papa. Vstupne do muzea je dobrovolne a rozhodne stoji za navstevu. Stihli jsme za pul dne prohlidnout jen malou cast (jejiz polovina je urcena detem :] - vycpane mistni zviratka, jejich kostry, elektronicke mikroskopy, obri chobotnice nalozena v lihu) a pak multimedialni exhibici, kde mate na podlaze obrovskou mapu Zelandu a kdyz po ni chodite, tak vidite na okolnich stenach fotky a videa z miste, na ktere prave slapete. Taky jsme si vyhrali v mistnosti, jejiz cca 10m stenu pokryvala dlouha obrazovka a pomoci takovych scifi baterek jste mohli interaktivne zasahovat do jejiho obsahu (chapete?).

Ctyrhodinova cesta trajektem z Wellingtonu na jizni ostrov je vlastne samostatna atrakce. More ma uzasne (posledni dobou nase oblibene adjektivum) modrou barvu a ty vyyyhledy... Docela verime reklamnimu mottu spolecnosti, ze se jedna o nejkrasnejsi jizdu trajektem na svete.

Narodni park Abela Tasmana
Nejmensi ze zelandskych narodnich parku, ale mozna jeden z nejkrasnejsich. Nejprve jsme si dali jednodenni vylet a pak jsme neodolali a stravili tam dalsi dva dny. Turisticke trasy vedou vnitrozemim nebo kolem pobrezi. Zvolili jsme druhou moznost a cesta sla stridave pres kopce s uzasnyma vyhlidkama a pres uzasne plaze, kterych je tam bezpocet a ted pred zacatkem hlavni sezony si je muzete uzit zcela soukrome. Prestoze jsou plaze vetsinou pisecne, voda je uzasne pruzracna.

Neodolali jsme ceste vedouci k sidlisti kolonie tulenu a pripadali jsme si jako male deti o Vanocich ;)

Parkem vedou i cyklostezky. Krasne pocasi nam dopralo opravdu kycovite pohledy na krajinky, ktere normalne vidavame v nabidkach cestovek. Prestoze se jedna o narodni park a krome nekolika chat a kempu pro turisty jde o neporusenou prirodu, nemuzeme opomenout turistickou komerci, tolik typickou pro Novy Zeland. Jako vsude jinde si muzete zaplatit vyjizdky na motorovych clunech (water taxi), kajacich, vodnich skutrech nebo vyhlidkovy let vrtulnikem. Clovek miva nekdy pocit (z milionu letaku a reklam v informacnich centrech a hostelich), ze pokud se neproleti vrtulnikem, nebo si nepujci kajak (za cca 1500Kc na den), tak si z parku neodnese zadne zazitky. Jelikoz i pruvodce hraje na podobnou notu (prijedete tam a tam a za tolik a tolik tisic se musite zucastnit vypravy s pruvodcem nebo vyzkouset to a to), museli jsme si to taky srovnat v hlave. Novy Zeland vam na kazdem kroku nabizi tolik k videni a proziti, ze ignorovanim vsech techto turistickych atrakci o nic neprichazite.

Druhý týden na Zélandu

Vítáme vás u (ne)pravidelného týdenního zpravodaje z Nového Zélandu! Včera jsme dojeli na jih severního ostrova do hlavního města Wellington. Zítra pokračujeme trajektem na jižní ostrov. Počasí tady je o něco málo teplejší než u vás, pomalu se to zlepšuje, ale stejně jsme si dneska pro jistotu koupili čepici a rukavice vyrobené ze srsti místních ovcí a vačic :)
Máme se stále skvěle, stýská se nám jenom po vás. Po Havířově a denní rutině ani moc ne. 30 dní, které jsme si na Zéland naplánovali je zoufale málo! Pomalu začíná období sezónních prací, mít tak víc času, strávíme tady aspoň půl roku. Příroda je tady neskutečná, jako byste zkombinovali všechny známé krajiny, kolem zasadili pláže, zátoky a fjordy a okořenili to ovcema, krávama a obrovskýma kapradinama. Nedá se to moc vyfotit, je to potřeba vidět (často nás zamrzí, že tady nejste s náma). Pokud chcete všechny ty krásy vidět na vlastní oči, musíte si půjčit auto, protože bez něj se na mnoho míst ani nedostanete (a na některé další se dostanete jenom lodí nebo džípem).
Tady je shrnutí posledního týdne:

Rotorua
Město u stejnojmenného jezera v centrální části severního ostrova ležící v geotermální oblasti. Strávili jsme tady několik dní a užili si přírodní termální bazén hned u dveří našeho pokoje (což je místní standard), venkovní termální lázně a taky termální park Wai-O-Tapu. Všude v okolí města se z podzemí hrne pára, bublá bláto a město i okolí 'smrdí' po zkažených vejcích.

Redwoods
Sekvojový les nedaleko Rotorui. Místní lesáci zjistili, že sekvoje tady rostou několikrát rychleji než v domácím prostředí v Kalifornii. Vyrazili jsme brzy ráno plní odhodlání a síly a následně si vybrali trasu dlouhou 34 km vedoucí přes celý les a kolem několika jezer (samozřejmě, že byla nejdelší ze všech). Zpočátku to bylo super, šlapali jsme ostobrďo, sluníčko svítilo, obdivovali jsme sekvoje a bylo nám dobře. Ale asi po 8 km nás to přestávalo bavit, cesta byla celkem monotónní a někteří z nás začali brblat...Světlým bodem naší cesty byla svačinka a celkem pěkný výhled na jezera. Taky se nám líbily pralesní úseky. Litovali jsme, že nemáme kola, protože les je plný parádních cyklostezek mnoha stupňů obtížností.

Wai-O-Tapu
Jedna z věcí, kterou v oblasti Rotorui prostě musíte vidět! Jedná se o geotermální oblast a jednou z hlavních atrakcí je každodenní vytrysknutí gejzíru Lady Knox. Přesně v 10:15 se ke gejzíru postaví pán se sáčkem mýdla v ruce a vysype ho do gejzíru. Ten po chvíli začne tryskat a všichni turisti shromáždění na tribunách kolem udělají Ááááááách. V 10: 30 už kolem gejzíru nenajdete ani nohu. Podle nás z toho tady dělají až moc velké drama...Jinak zbytek parku byl docela fajn, všude to bublalo a stoupala pára a smrděla síra.

Polynéské Spa
Po prohlídce Wai-O-Tapu jsme se v Rotorui rozhodli relaxovat a vyrazili do Polynéských Spa. Spa tvoří několik venkovních bazénků s různě teplou vodou (38-42 stupňů). Ceny lepší než v Bešeňové a skvělé výhledy na jezero Rotorua a okolní kopce.

Taupo a trocha adrenalinu
Taupo je obrovské jezero, vzniklé explozí sopky v roce 180 n.l., kdy sopka vyvrhla do atmosféry cca 1200 krychlových km hmoty, a následným propadem půdy. Exploze byla tak velká, že její projevy zaznamenali v Řecku i Číně. Prostě Taupo je velké jako hrom. Kolem jsou hory a sopečné krátery, jejichž vrcholy jsou pokryté sněhem. No, nepodívejte se, jak taková krajina vypadá z výšky 4 kilometrů. Můžete se na to kouknout třeba z letadla, ale tady vás vezmou pouze nahoru. Na místní letiště přistávají letadla už bez pasažérů. Markéta si užila 45sekund volného pádu, kdy se řítila rychlostí přes 200km/h v tandemu připnutá k profesionálovi s padákem. No, normální tandemový seskok, ale stejně je to zážitek :)

Tongariro Alpine Crossing
Jedna z 'Great Walks' (vyhlášených tras na NZ). Vede přes sopečné krátery a poskytuje výhledy na jedinečnou sopečnou krajinu. Jestli znáte Pána prstenu, tak tady se točila říše zla - Mordor. Vyrazili jsme brzo ráno, krátery byly v mlze a my doufali, že se to během dne rozfouká. Nerozfoukalo, ale foukalo teda pořádně. Horní část treku se nachází ve výšce kolem 2km a my jsme si nahoře užili hlavně prudký vítr a mráz. Cestou dolů se počasí zlepšovalo a teplota příjemně stoupala. Nakonec jsme mohli krátery obdivovat alespoň zdola.

Bridge to Nowhere
Most do nikam je jedna z turistických atrakcí v národním parku Whanganui. Jedná se o poměrně velký betonový most přes hlubokou rokli. Zajímavé na celé stavbě je, že vede z džungle do džungle. Původně jej postavila vláda pro farmáře, kteří se pokoušeli zúrodnit zdejší půdu, ale nakonec to vzdali, vše znovu zarostlo pralesem a zůstal jenom most. K mostu vede buď 5ti denní trek nebo musíte přijet po řece. My jsme zvolili druhou možnost a přibližně 20km proti proudu z vesnice Pipiriki jsme se nechali svézt tryskovým člunem (skutečně s tryskou namísto vrtule).

První týden na Novém Zélandu

Ahoj! NZ je úžasný! Program posledního týdne byl dojet na nejsevernější bod NZ, procestovat Northland (severní část severního ostrova - tedy nejteplejší místo - taky s tím máme trošku problém :) a nakonec dojet do středu ostrova do oblasti horkých termálních pramenů - Rotorua - odkud vás teď všechny zdravíme. Tady je pár poznámek a postřehů z posledních dní.

Poor Knights Islands
Jedná se o jedno z TOP 10 potápěcích míst na světě. Takže jako čerství potápěči na NZ jsme nemohli tuto možnost vynechat. Zaplatili jsme si u společnosti DIVE! Tutukaka balík, který obsahoval dopravu z kempu na ostrovy a zpět, zapůjčení veškeré potápěčské výbavy a seznámení s lokalitou. Pacifik u NZ je podstatně studenější než Jihočínské moře, ale byla to paráda! Proplouvali jsme úžasným tunelem ve skále, stěny byly vyzdobené jako v katedrále, všude hejna ryb, neuvěřitelná hra světel... Máme bohužel foťák jenom do 5ti metrů hloubky, takže na následujícím videu uvidíte přesně to, co jsme viděli my.

No paráda, ne? :)

Waipoua Kauri Forest
Damaroň australská je největší místní strom (druhý největší na světě po amerických sekvojích), tak jsme se na ně jeli podívat. Je to ohromující zážitek koukat na tak velký kus živého dřeva. Škoda, že je kolonisté z Británie téměř vykáceli. Dost řečí, tady je obrázek:

Záliv Hokianga a Ninety miles Beach
Pláží je na Zélandu opravdu dostatek. Desítky kilometrů písku, vln a nikde ani noha. Před sebou ani za sebou nevidíte nic jiného než moře (případně oceán) a pláž. Milióny mušlí, vlny, racci, klid, jen vy a vítr...

Kameny Wairere
Koryto řeky zavalené obřími balvany. Parádní několikahodinový výlet s nahlédnutím do subtropické džungle, která je pro nás Evropany mnohem příjemnější než tropický dešťný prales. Rostliny jsou trochu menší, ale aspoň se nepotíte jak zvířata.

Cape Reinga
Nejsevernější mys Zélandu. Kouzelné místo, kde se bije Tasmanovo moře s Tichým oceánem. Podle maorské (původní obyvatelé NZ) legendy tady duše zemřelých odcházejí z tohoto světa. Kdybychom nás ve škole neučili, že to tak není, tak bychom tomu snadno uvěřili. Sever jsme dobývali nadvakrát. První den jsme si užili hustou mlhu, vítr a chlad, ale druhý den se nádherně vyčasilo :)

Tapotupotu Bay
Kemp, který provozuje ministerstvo životního prostředí (tyto kempy jsou nejhezčí, nejvíce v přírodě, nejméně vybavené a nejlevnější nebo úplně zdarma). Díky tomu, že cestujeme před začátkem hlavní sezóny, si můžeme tyto přenádherné místa v klidu užívat bez přítomnosti davu turistů.

Raglan
Světově vyhlášené surfařské místo na západním pobřeží. Původně jsme si tady chtěli užívat vln, ale nepřálo nám počasí (když nesvítí na Zélandu sluníčko, je nám - turistům z rovníku - tady celkem zima), tak jsme si tady jenom dvě noci odpočali a koukali na surfaře v neoprenech. Všude kolem cest se pasou velká stáda býků, takže jsme si koupili pořádný steak a udělali si barbeque.

Novy Zeland - prvni dny

Ahoj! Tak uz jsme na ostrovech :) Casovy posun oproti CR je 12 hodin, pocasi jako na konci jara a ceny tak 5x vetsi nez v Malajsii. Let byl v pohode, Royal Brunei nas zase prijemne prekvapily jidelnickem. Meli jsme prestup v Australii a tam Petr neprosel napoprve namatkouvou kontrolou na vybusniny. Nakonec se ukazalo, za maji zanesene cidlo a nechali nas jit :) Na Zelandu byl zase problem nas peprovy plyn, ktery je tady nelegalni. Stravili jsme hodinu sepisovanim nejakych papiru, prijeli i policajti, ale vsechno bylo v pohode, jelikoz jsme do deklarovali drive, nez ho u nas nasli. Pak nam zkotrolovali boty na mnozstvi hliny, vydenzinfikovali stan a proplachli filtr na vodu. Nechali jsme se zavest busem z letiste do Aucklandu - nejvetsiho mesta Zelandu. Tady jsme prosli par hostelu nez jsme nasli volny a zaroven dostatecne levny. Mesto je vesti nez Londyn, ale zije tady asi 'jenom' milion obyvatel. Centrum je nahusto plne mrakodrapu (taky je primo v centru obrovsky pristav, ve kterem je uplne cista voda!), ale kolem jsou tisice rodinych domu se zahradkami. Pusobi to tady na nas pohodove a pratelsky. Vsichni jsou moc mili a vstricni a porad za neco dekujou (Treba ridic autobusu, ze jsme s nim jeli. Mimochodem, kdyz nastoupite do busu s velkym batohem tak mate slevu jako baturkar!) nebo se za neco omlouvaji (treba kdyz vam nemuzou dat slevu). Jeden den jsme stravili aklimatizaci a nasavanim atmosfery a dnes jsme si pujcili auto a vyrazili do ZOO. Auto mame na 14 dni. Je to celkem velky Nissan s automatickou prevodovkou, takze cast dne jsme taky travili zvykanim si na jizdu vlevo a absenci spojky. Zitra vyrazime vstric novym dobrodruzstvim. Planujeme spani ve stanu, takze uvidime, jak to bude s blogem, ale pokusime se byt stale aktualni :) Fotky ze Zelandu uz budeme nahravat do samostatneho alba, takze po kliknuti na odkaz vpravo nahore byste meli mit moznost si vybrat jestli Borneo (tam pribyla dnes posledni fotka) nebo Zeland.