pondělí 19. října 2009

Den (a noc) u lovcu lebek + Niah Caves

Nas plan byl jet ze Sibu po rece Batang Rejang do Kapitu (cca 130km) a pak pokracovat dale do vesnice Belaga (dalsich cca 120km). Kolem Belagy ma byt spousta lLonghousu. Tradicni longhouse je vlastne radovka (prevazne drevena/plechova v jungli na kulech) postavena jako jeden dum se spolecnou zastresenou chodbou - ta slouzi jako misto socialnich kontaktu vsech obyvatel. V jednom takovem dome muze bydlet i 100 rodin (tj. vcetne prarodicu, deti a vnuku). Kazdy longhouse ma sveho sefa (headman), ktery je demokraticky volen a funkcni obdobi muze trvat i desitky let. Do takoveho domu muzete dostat v hospode pozvani a stravit tam s mistnimi nejaky cas.
Zpatky k nasemu planu. Bohove nam neprali a na cestu pres pereje z Kapitu do Belagy nebylo v rece dost vody. Takze jsme vecer na hotelu premysleli co dal (do Kapitu nevedou cesty, jedine spojeni je po rece), abychom nemuseli druhy den znovu absolvovat celodenni cestu zpatky. Samotny Kapit neni mesto, kde by chtel clovek zustavat nejak dele, pristav vypada jako ciganske sidliste. Nasli jsme tedy kontakt na mistiho pruvodce a za nekrestanske penize si zaplatili vylet do jednoho z nedalekych longhousu. Jednalo se o nejstarsi dum tohoto typu v okoli, ktery byl postaven v roce 1880. Vsichni ale touzi po pokroku, takze k nemu pritahli z mesta elektrinu a obyvatele se muzou vesele koukat na satelit nebo DVD. V "nasem" longhouse bydlelo 60 rodin - celkem asi 600 lidi. Meli jsme to pres noc i s jidlem, bydleli jsme u sefa a meli jsme volny pohub po jeho "bytu" a verejnych castech celeho domu. Po obede sel s nami sefuv syn na nekolikahodinovy vylet (prevazne korytem potoka, jinak dzungli) k vodopadu. Parada. Zbytek pobytu byla celkem nuda a povypravime vam to doma u zaberu z kamery. Vecernim rozptylenim nam byly mistni deti, kterym jsme privezli nejake darky. Trosku jsme si pripadali jako u nas v Havirove v ciganske ctvrti, ale oba souhlasime s tim, ze navsteva stala rozhodne za to.
Dalsim mistem, kde jsme se po nekolikadennim cestovani rozhodli zustat, byl narodni park Niah. Park je maly, prijemny a hlavnim lakadlem tady jsou jeskyne. Jeskyne jsou OBROVSKE, spis to vypada, jako by tady meli dute kopce. Musite mit vlastni baterku (jeskyne nejsou osvetlene a prochazite je bez pruvodce) a taky siroky klobouk (nad hlavou mate stovky netopyru...) Jde se vetsinou po schudkach nebo mostech, takze prochazeni je bezpecne. Vetsinu cesty jsme absolvovali uplne sami a kdyz uz klesate 15 minut do hluboke tmy, zacina to byt i celkem strasidelne... Do jeskyni se jde po mostcich pres dzungli a pres den je to pekny vylet, ale kdyz jsme se sami v noci vraceli pres prales (z jeskyne je to k rece, za kterou je kemp cca 45minut) zase jsme si uzili trochu adrenalinu. Cestou jsme sice potkali jen par vetsich pavouku, ale dzungle je pres noc neuveritelne hlasita a strasidelna.

6 komentářů:

  1. Ahoj vy dva, zdraví mamka. Fotky jsou super, ale to chodíte do jungle s holýma nohama? Co zvěř? Dnes jsem koupila router, do konce týdne budu mít telefon zapojený - číslo 595534799.

    OdpovědětVymazat
  2. Radši mě už neděste a nechoďte do žádných jeskyní.Mě to jako adrenalín nepřipadá buďte
    opatrní!!! Zdraví mamuška

    OdpovědětVymazat
  3. Čauky cestovatelé tak takový adrenalin už asi nepotřebuji a hlavně v noci se spí a neběhá se po jeskyních.Zdarec-palec z Val.Mezu.P+R

    OdpovědětVymazat
  4. Do jeskyně vás vedla zvědavost, nebo zkouška odvahy s adrenalinem. Pro mne by to již nebylo. Držím palce a hodně štěstí. Děda Ruda

    OdpovědětVymazat
  5. No, máte odvahu, držím palce ať je to jen ten adrenalin. Jinak neustále mohu jen tiše závidět krásné zážitky. Ještě pár pěkných fotek a jedu za váma :-))) TataR.

    OdpovědětVymazat
  6. Já teda rozhodně nejedu :-)) bobříka odvahy jsem ani jako správná pionýrka neudělala. No nic :-)) jdu na ordinaci v růžové zahradě :-)) asi 1256.díl, tam je taky adrenalín....hlavně ten, kdy už to konečně skončí...mějte se a už přijeďte,hmmm nesmrtelná teta Eva

    OdpovědětVymazat